Dřeň našeho života

Co je hlavním důvodem pro veškeré snažení člověka? Co je vlastně pro nás všechny společné? Někdo vidí smysl života ve své rodině, jiný staví dům, někdo píše knihy, maluje obrazy, další chce být lékařem, jiný hledá své předky a zapisuje si je do rodokmenu. Někdo žije třeba jen pro pro sobotní večer, protože je to chvíle, kdy si dopřává něco hezkého pro sebe.

Existuje určitá příčina, která uvádí všechny lidi do pohybu? Po této otázce se zákonitě musíme dostat k pojmu POTŘEBA, protože něco prostě k těm našim životům potřebujeme. Něco, co je pro nás důležité, a proto se tak snažíme a usilujeme, abychom toho dosáhli. Co je však to něco?

Je to základní potřeba: POTŘEBA BEZPEČÍ A LÁSKY. Každý člověk se v základní rovině potřebuje cítit neohrožený a potřebuje být milován. V dospělosti se pak tato potřeba přeměňuje v touhu být uznán, mít možnost seberealizace a být za to oceněn. Klademe si otázky: K čemu to je? Má tohle nějaký smysl?

Necítíme se dobře ve vztazích ve kterých nevidíme žádnou budoucnost. Jedním z projevů, dle kterého se dá poznat, že to dva lidé spolu ve vztahu myslí opravdu vážně, je okamžik, kdy si spolu začínají plánovat budoucnost. Kdy přestávají žít jen ze dne na den. Člověk potřebuje být přesvědčený, že to, co dělá, má nějaký hlubší význam a smysl.

Největší kouzlo: mluv, zajímáš mne. Pokud umíme poctivě a trpělivě naslouchat, otevíráme rovinu, kde se navazují opravdové vztahy a silná pouta. Vzpomínám, jak jedna účastnice online semináře na téma Verbální komunikace mi řekla: "Já ho mám ráda, protože když se mnou mluví, tak si připadám, že jsem důležitá."

Je štěstí, pokud jste ve vašem dětském životě potkali někoho, koho zajímalo jak jste citliví, nebo empatičtí. Jestli ve vás dříme schopnost rozeznat věci, které vám škodí a následně se jim ubránit. To co většina dospělých u dětí řeší jsou spíše výsledky diktátu, písemky, testu, zkoušení, známky. Český jazyk - dvojka. Matematika - jednička. Skvělé! Bude se vám to výborně hodit třeba v okamžiku, až budete potřebovat trpělivost, empatii, abyste byli schopni naslouchat své babičce, která tráví většinu času v nemocnici na lůžku a ráda by vám už po třetí řekla, co ji trápí. Kosinus beta jako když najdete. Jsme po desítky let školství posedlí známkami, které ovšem o ničem podstatném nevypovídají. Ale nadmíru dobře podporující orientaci na výkon. Štvaní šíleným tempem, kdy se snažíme stíhat uzávěrky, dodávat vzrůstající číslo o prodeji a nebo za každou cenu dobře vypadat. Jen s tím rozdílem, že už si to řídíme sami. Co chcete opravdu vy? A co chtějí oni? A kdo jsou oni?

I když jsou některé věci pro nás velmi podstatné, nemůžeme si na ně vždycky sáhnout nebo je změřit. Jsem přesvědčena o tom, že nešťastni bývají lidé často právě proto, že příliš spoléhají na logiku a rozum. Možná vás teď napadá, že rozum je všemocný a že se musíme na něj spolehnout. Tak zkuste navážit patnáct deka něhy a poslat je někomu domů, protože je mu smutno. Na něhu si nemůžeme sáhnout, ani ji zvážit. Jako by nebyla. A přece každý pozná, KDYŽ NĚHA NĚKOMU CHYBÍ. Každý pozná, jestli je u vás doma přítomna něha nebo porozumění. Zde se mnohdy ukazuje rozpor mezi rozumem a emocemi.

A city vyhrávají.

Pokud se chcete dozvědět o psychologii ještě více, doporučuji knihu "Najděte si svého marťana" od Marka Hermana