Změny a my - pokud se ti nelíbí kde, nebo v čem jsi, pohni se. Nejsi strom.

Návyk je to, co děláme bezmyšlenkovitě. Až čtyřicet procent denních činností vykonáváme ze zvyku, v zaběhlé rutině. Až devadesát procent našich činností jedeme v autopilotu. Ráno se probudíme, jdeme do práce (nebo naopak nejdeme), sníme večeři a jdeme spát. Možná se nám do toho včlení čas strávený s dětmi nebo příležitostná návštěva posilovny, večer v divadle nebo posezení s kamarády. Jen si vzpomeňte kolikrát vyjdete z domova a vracíte se, abyste se ujistili, že jste zavřeli vodu, vypnuli žehličku, zamkli dveře, dali do kabelky brýle, mobil, peněženku. Opakováním stejných činností den po dni vzniká návyk. Takže život, který žijeme, je vlastně náš obrovský životní návyk. Naše touhy a sny však bývají větší. Možná se chceme věnovat sobě, svému snu, po kterém toužíme už hodně dlouho. Ale nejde nám to. Cítíme se uvízlí. Jsme jako křečci v kolečku, ze kterého se nedaří vystoupit. Když porozumíme tomu, jak návyky fungují, porozumíme i tomu, jak je změnit.

V určitém okamžiku je větší bolest duše z toho, že věci, které máme dělat a neděláme, než se odhodlat je udělat. Při změně návyků, zvyků měníme život. Jakmile změníme své návyky, můžeme převzít kontrolu nad svým životem a časem. A konečně dosáhneme svých snů, plánů, způsobu života o kterém možná tak dlouho sníme! Je dobré podniknout kroky, i když nejisté, než sedět na gauči a zažívat pocity vlastního opovrhování, nebo pocitu méněcennosti, zklamání, vyhoření. Chceme-li jiný nebo lepší život, je třeba být ve vědomé všímavosti a otevřít se změně. Udělat změnu v tom, co děláme každý den.

Co pro vás znamená: Zvyk? Dobrozvyk? Zlozvyk? Změna?

Zaseješ myšlenku a sklidíš čin,

zaseješ čin a sklidíš návyk,

zaseješ návyk a sklidíš charakter,

zaseješ charakter a sklidíš vlastní osud.

Yogi Raman

Člověk je trvale přetížen vjemy a šíří svých možností. Řeší to tím, že si tuto zátěž ulehčuje jednak tvorbou stereotypů v jednání. Zvyky jsou naše úkony, které častým prováděním se ustalují, aniž vůle k nim dává podnět. Zvyk je tedy zmechanizování výkonnosti častým opakováním. Individuálně získaný a často nutkavý zvyk se nazývá návyk a špatnému návyku se říká zlozvyk. Individuální zvyky, jež si každý během života vytváří, mu tak zjednodušují život a šetří čas i energii na zbytečná rozhodování. Zejména starší člověk, jemuž se zvyk stal druhou přirozeností, je na svých zvycích a návycích závislý a jen velmi obtížně je může změnit nebo si odvyknout. Zaměřme se nyní na malá rozhodnutí, neboli zvyky, která děláme na denní bázi. Například to, že si dáme k snídani kávu. Nebo čaj. Koláček po obědě a něco ostřejšího po večeři. Jógová praxe každé úterý a čtvrtek. Některé zvyky jsou chvályhodné (můžeme hovořit o pozitivních návycích) a některé méně (ty známe jako zlozvyky). Pozitivní návyky, jako pravidelná ústní hygiena, sestava cviků "Pozdrav slunce" každé ráno, četba nebo pravidelná sebereflexe vedou k neustálému vývoji a posunu. Na druhé straně nedostatek pozitivních návyků nebo převaha zlozvyků jako kouření, přílišná konzumace alkoholu a přílišné sledování televize snižují naši tvořivost a schopnost prožívat hodnotný život, jelikož zvyšují určitou letargii, dalo by se říct i odevzdanost. Zvyky a návyky jsou atomy našeho života. Bez schopnosti vytvářet návyk by vzalo za své jakékoli učení a využívání zkušenosti. Žádné čištění chrupu jednoruč, přičemž druhá ruka z trčících vlasů tvoří účes. Konec poslepu zalité kávy, jež zajistí bdělost. Pěkně zkoumání terénu, hledání možností, ověřování variant, pokusy a omyly.

Návyky člověku usnadňují a zpřehledňují život, dovolují činnosti vykonávat bez výrazného soustředění, případně automaticky. Vykonávání rutinních aktivit, jejichž neměnnost je bezpečná, je také spojováno se snižováním úzkosti.

Nežádoucí návyk je chování, které člověk opakuje, ač nevede k cíli, který původně mělo, případně způsobuje problémy a často je neuvědomované. Tuto část tvoří naše zvyky. Past negativního návyku spočívá v emocích, které jsou s ním spojeny. Označení chování za nežádoucí implikuje potřebu ho odstranit a to vzbuzuje další napětí/tlak. Pokud sama sebe přistihnu při kousání nehtů, budu se pravděpodobně stydět za svou slabost a prožívat vinu kvůli nevhodnému chování. Nápomocné, ač poněkud otravné, je upozorňování blízkým okolím. Je-li zlozvyk identifikován, dalším krokem se stává hledání jeho spouštěče. Znalost impulsů, které nechtěné chování vyvolávají, nabízí preventivní vyhýbání se této situaci nebo plán na její zvládnutí. Aby odstranění zlozvyku neznamenalo traumatickou situaci, je vhodné naplánovat, jaké činnosti se věnovat místo něj.

Stanovte si záměrnou změnu. Ne tím, že byste vědomě zapomněli, ale tím, že jste "chodili po nové trase" tak dlouho, až jste si vytvořili nový návyk, který ten starý převálcoval.

Být bdělý v bdělosti – uvědomovat si své chování, tady je KLÍČ KE ZMĚNĚ. Největším soupeřem na té cestě jsme si často my sami. U návyků si můžeme pomoci sami. U závislostí už potřebujeme pomoci. Při návyku dochází k podnětu a reakci.

Návyky mají tři části. První je spouštěč, kterým náš návyk odstartuje. Za ním už následuje rutina, která je nakonec vyplacena odměnou. Pokud se nám zdá, že je odměna pozitivní, máme tendenci chování opakovat. Právě odhalení začarované smyčky nežádoucích návyků je prvním krokem pro jejich změnu. Je dobré spouštěč znát, protože pak víme, že přijde reakce. Změnit můžeme právě rutinní reakci na spouštěč. Můžeme se zastavit a vědomě změnit. Tady je náš rozvoj a naše svoboda. Můžu udělat STOPku mezi naučeným hlubokým nádechem a výdechem kdykoliv chci udělat novou reakci. Nahrát si svůj nový program do hlavy. Člověče, můžeš udělat co chceš. Tady a teď. A těch možností je nekonečno. Neudělám všechno co mne napadne, ale je dobré si uvědomovat, že JÁ MŮŽU. Klíčem pro změnu je vytvoření nové rutiny. Vyhráno máme, až když se naše počáteční přání změní ve zvyk.

Jezděme si na autopilota, ale když děláme velká životní rozhodnutí, nebo máme nějaký závažný problém, nebo chceme, aby se nám vracelo do života něco jiného, pak je dobrý NÁDECH A VÝDECH, v mysli si představme, kde to chci mít, kde a jak chci být, žít. Vize, představa mohou být velkým pomocníkem – mozek věří spíše obrazům, živým představám, než číslům. Udělejme z předsevzetí zvyk a znásobme ho správnou motivací. Vzpomeňme, v okamžiku váhání, na mé PROČ jsem změnu chtěl. Pomůže, když pro mozek najdeme odměnu, která nás po žádoucím chování potěší. Pocit satisfakce je velmi důležitý, protože nám přinese pozitivní zpětnou vazbu a touhu po opakování. Nebojte se rizika. Když to vyjde, budete ŠŤASTNĚJŠÍ, když ne BUDETE MOUDŘEJŠÍ.

Jak tedy na zvládnutí zlozvyku?

• Dělejme důležité činnosti VĚDOMĚ a pravidelně.

• Mějme silné PROČ změnu chci a VLASTNÍ SEBEMOTIVACI ke změně. Mnohdy pomáhá osobní vize. Pokud lidé dělají něco, v čem vidí smysl a co zároveň dělat chtějí, vznikne jedna z nejsilnějších motivací.

• Dodržujme pravidelnost v činnosti. Pravidelnost - rytmus nahrazuje sílu.

• Mějme pevnou vůli, nevzdávejme se a buďme k sobě vlídní. Nezdar neznamená chybu, ale jen znamení, že je třeba použít například jinou cestu ke změně.

• Najděme si náhradní UŽITEČNOU, uživatelsky PŘÍJEMNOU rutinní reakci.

• Jděme spíše krůček po krůčku a zažívejme drobné úspěchy, než skokem za vysokou laťkou a pak zažívat zklamání z pádu.

• Vytrvejme. Není frajeřina udělat změnu, ale změnu, nový návyk udržet! Klidně dejte velké změně jeden rok. Jde o trvalou změnu, stavíte nového člověka, nový život. Za pár let se tě lidé zeptají: "Jak si to dokázal"? Když to zvládnu, mohu si uvědomovat, že: mám nad sebou vládu, pak se zvyšuje SEBEVĚDOMÍ A SEBEÚCTA.

• Umějte si říci o pomoc.

Je třeba jít do akce, pouhé recepty na změnu nestačí. Pracujte proaktivně na tvorbě nových dobrých návyků. Potřebujete-li podporu životní kouče na cestě k rozhodnutí, k prvním krokům za zvládnutím vašich zlozvyků, které snižují kvalitu vašeho života, jsem tu.

Těším se na setkání a přeji pohodové dny.